Obsah Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, | X.1, X.2, X.3, X.4, | Y1, Y2

X.1) Bity, bajty bajtíky.

Každý, kdo alespoň chvíli seděl u počítače se setkal s pojmem Byte, neboli česky "Bajt". Co to vlastně je? Představte si dům, který má, dejme tomu, osm pater a v každém patře je osm oken. Vy budete chtít na ten dům napsat písmenko 'A' pomocí rozsvícení určitých oken. Bude to vypadat asi takto:

1	2	3	4	5	6	7	8

Jak byste to asi udělali? Oběhnete celý dům, byt po bytu, patro po patře a rozsvítíte to, či ono okno. A podobně pracuje počítač. Podívá se do paměti, která říká, zdali rozsvítit, či nerozsvítit ono "okno" a nastaví její hodnoty tak, jak potřebujeme. Rozdíl je v tom, že paměť počítače je mnoho milionkrát větší než náš malý domeček. Každá žárovka představuje v paměti počítače tranzistor, kterým, buď probíhá (žárovka svítí), nebo neprobíhá (žárovka nesvítí) elektrický proud.

Tím se dostáváme k základní a nejmenší jednotce, kterou počítač používá. Neboť je to elektrický stroj, probíhá, nebo naopak neprobíhá elektrický proud, je jediná věc, které počítač rozumí. Vše ostatní je mu absolutně cizí. Od toho se pak odvíjí veškeré jeho myšlení.

A konečně k Bitu. Chceme-li uložit nějakou informaci, například zdali prší, či ne, stačí nám jeden tranzistor.

Ten má dvě polohy: 	zapnutý (je el. proud) - prší, čili jeho hodnota je 1
			vypnutý (není el. Proud)  - neprší, čili jeho hodnota je 0

A toto je jeden bit: 0 nebo 1. Tedy rozsvícené nebo zhasnuté okno. Nejmenší jednotka informace, kterou počítač používá. Proč informace? Protože tak počítač zapisuje jakoukoli informaci. Prší, neprší, svítí, nesvítí, napsat, nenapsat.

Ale co když chceme zjistit, jaké je roční období. To už nám jeden bit nestačí. Roční období jsou čtyři: Jaro, léto, podzim a zima. S 0 a 1 si v tomto případě nevystačíme. Proto složíme více bitů dohromady. V našem případě dva.

Jaro	00
Léto	01
Podzim	10
Zima	11

Pokud sloučíme takovýchto bitů 8, dostaneme jeden byte. Pozor! Bit (čte se "bit") a byte (čte se "bajt"). Pokud vás zajímá proč právě osm, je to kvůli procesorům, které existovaly v době vzniku byte.Komunikovali s ostatními částmi počítače, velmi jednoduše řečeno, pouze po "osmi drátech", tedy osm krát 0 či 1, vede nebo nevede el. proud.

Byte je 8-bitové slovo. Slovem se v tomto případě myslí největší číslo, které je procesor schopen zpracovat během jedné operace. (Pro přiblížení, když se vás zeptám kolik je 5*7, okamžitě odpovíte 35. Zeptám-li se kolik je 13*14, bude si muset čísla rozložit a počítat 13*10 + 13*4, než dojdete k 182. Obdobně je na tom procesor. Malá čísla zvládá během jedné operace, větší si musí rozložit. Blíže až kapitola o procesorech).

A nyní trochu matematiky:
S jedním bitem máme dvě možnosti: 0 - 1.
S dvěma bity vzroste počet možností na čtyři: 00, 01, 10, 11.
S třemi by to bylo osm: 000, 001, 010, 011, 100, 101, 110, 111.
Jak to bude se čtyřmi už někteří z vás ví. Možností bude 16, ale ty už nebudu vypisovat.

Pro ty, které to zajímá, počet kombinací zjistíme následujícím způsobem:

Jak na to...

256

2⁴

2⁸

Jak jste již jistě pochopili, byte je 8-bitové číslo, číslo od, které má 256 hodnot. Čísla od 0 do 255. Do 255, neboť 0 se už počítá jako číslo.

Tímto jsem vám snad částečně přiblížil pojem byte. Jeho využití v praxi je velmi obsáhlé. Zvláště proto, že je to nejmenší jednotka, na kterou může počítač ukázat v paměti, proto je též byte nazýván nejmenší adresovatelnou jednotkou, zatímco bit je nejmenší jednotkou. Například každé písmeno je jeden byte. V abecedě máme něco kolem 33 písmen plus velká písmena, tečky čárky znaménka, značky apod. Celkem jich je 256. Že vám to číslo něco říká? (2⁸ - neboli velikost 1 byte). Napíšu-li slovo "AHOJ", které se skládá z 4 písmen, celkem zabere v paměti počítače 4 byte.

Určitě jste ale poznali, že byte je velmi malá jednotka. Ve světě miliard informací se používají trochu střízlivější a vyšší jednotky. Je jím například kilobyte (kb), neboli "kilobajt". Kilobajt má 1 024 bytů. Některé z vás napadne, že kilo je 1 000, ale ve světě, kde vládne dvojková soustava, tedy ve světě 0 a 1 má kilo hodnotu 2¹⁰, což je 1 024. Od toho je i megabyte (MB), který má 1 024 kilobyte, nebo 1 048 576 byte, což je 2²⁰. Pro přehlednost:


1MB = 1 024 kb = 1 048 576 Bytů
1MB = 2¹⁰ kb  = 2²⁰ Bytů

A teď stručné shrnutí. Jediná věc, které počítač rozumí je, zdali jím prochází el. proud, či nikoli. Od toho se odvíjí vše ostatní. Nejmenší jednotkou, kterou počítač používá je 1bit. Ten má dvě hodnoty 0 a 1, stejně jako el. proud. Buď je nebo není. Protože 1bit je opravdu velmi malý, začaly se kdysi dávno používat byte, čily "bajty". Ty se skládají z 8 bitů (kvůli architektuře tehdejších počítačů). Ty mají celkem 256 různých kombinací, tím pádem má byte hodnoty od 0 do 255. Počet kombinací byte se pozná podle toho, kolika bitové slovo je. Byte se skládá z 8 bitů, je tedy 8-bitový a má 2⁸ (2 - počet hodnot jednoho bitu - 0 a 1; a 8 počet bitů ve slově), tj. 256 možností.

Neboť 1 byte se po čase ukázal jako nedostatečně velká jednotka, začaly se používat jeho mocniny. Např. 2¹⁰(= 1 024) Byte je 1kb. 2²⁰ bytů je 1MB. Dnes se používá i gigabyte (1GB=1 024 MB) a terabyte (1TB = 1 024GB).